Akce: FullHD přehrávač

V jednom z předcházejících příspěvků jsem se zmínil, že jsem si po letech konečně pořídíl "moderní" televizi - FullHD plasmu od Panasonicu.

Už záhy po koupi mi bylo jasné, že určitě budu řešit, čím tento televizor nakrmím. Tedy přesněji řečeno: Odkud vezmu fullHD signál (1080p) tak, abych viděl ten slibovaný nádherný obraz z reklam.

Primárně jsem samozřejmě televizi kupoval pro sledování naších normalních televizních kanálů, DVD filmů a trošku toho hraní na Nintendu Wii, které umí maximálně tak 480p s komponentními kabely. Ale i tak jsem zatoužil vidět videa ve velkém rozlišení a bylo mi jasné, že to nebude vůbec snadné. V podstatě jsem po několika dnech hledání na internetu zjistil, že mám reálně jen těchto několik možností:

1. Přehrávat jen Bluray disky.

Buď na přehrávači nebo na Playstation 3. To mi ale nepřišlo jako nejvhodnější řešení. Pominu-li fakt, že bych byl odkázán pouze a výhradně na bluray disky, tak bych je hlavně musel kupovat nebo si je pouze půjčovat, a co si tady budeme povídat - to není zrovna finančně optimistická vidina. Navíc cena bluray přehrávačů, vzhledem k tomu jak jednoúčelová zařízení to jsou, je stále na můj vkus vysoká. A koupi PS3 bych neobhájil před rodinou - je to stále drahé a hrát na tom hry bych už nestíhal.

2. Koupit přehrávač MPEG4 videa v AVI/MKV/WMV kontejnerech.

Tato varianta vypadala výrazně lépe. A dokonce jsem určitou dobu s touto variantou flirtoval. Bohužel se ukázalo, že na našem trhu (ale v podstatě i na světovém) existuje jen omezené množství značek těchto přehrávačů a prakticky není příliš z čeho vybírat. Vlastně by na možnosti výběru ani tak nezáleželo. Jde spíš o to, že ani jeden z přehrávačů, který je k mání, nelze označit za bezproblémový.
V podstatě jsou k dispozici jen tyto tři: Popcorn Hour A110, Tvix 6500A/7000 a eGreat EG-M31B, plus pár dalších na zahraničních on-line obchodech. Všechny jsou založené na stejném čipu Sigma SMP8635. Všechny jsou založeny na nějaké distribuci Linuxu (případně asi v případě Tvixu na nějakém custom-OS). A všechny umí v podstatě totéž. Bohužel pro všechny též platí, že se potýkají s většími nebo menšími problémy, obvykle způsobenými nedokonalostmi programového vybavení. A ani jeden z nich nelze označit za bezproblémové "obyvákové" zařízení (viz. fórum tady a tady).

Na zkoušku jsem si koupil Popcorn Hour A110. O mých tristních zkušenostech jsem se rozepsal detailněji zde. Takže tady jen ve zkratce: Zařízení mělo problém vůbec nabootovat. Pokud nabootovalo, mělo problém se zotavit z přepnutí video režimu. Náhodně se zasekávalo. Navíc bylo bootování velmi pomalé (přibližně jednu minutu) a mělo problémy s přehráváním některých video souborů (XVIDy s určitým nastavením mu dělaly velké problémy). Závěr byl takový, že jsem si ho ve čtvrtek koupil a v pondělí po víkendovém zkoušení vrátil.

TVIX 6500A jsem si pak měl možnost chvilku vyzkoušet u známého a rozhodně jsem z něho měl lepší pocit. I obecně na fórech jsou s ním lidé více spokojení, ačkoliv i on se potýká s občasnými problémy s funkčností některých komponent (zřejmě zapříčiněno chybami ve firmware, které se objevují a zase mizí). Bohužel jeho cena se pohybuje někde kolem 12 tisíc korun bez harddisku a to se mi zdá přemrštěné.

eGreat jsem osobně nezkoušel, ale jeho popularita je řádově nižší než u jeho dvou konkurentů. Nevím, čím je to způsobeno. Ale i u něho se na fórech objevují výtky, které jsou společné s předcházejícími přehrávači: Občasné trhání obrazu, nepřehrávání některých video souborů, různé výpadky funkcí, ... Cenově se pohybuje někde na úrovní Popcornu, tedy kolem 6000,-.

Ve výsledku jsem měl z těchto přehrávačů smíšené pocity. Jsou sice elegantní, malé, tiché a úsporné, ale jsou podle mého též i drahé. Alespoň vzhledem k tomu, co nabízejí a vzhledem k problémům, které jejich používání provází. Též je třeba si uvědomit, že hardware těchto přehrávačů je výkonově na hranici stávajících rozlišení, datových toků a video formátů. Pokud se za rok za dva budou více a více prosazovat videa s vyšším datovým tokem, nebo formáty, které vyžadují rychlejší hardware, budou tyto přehrávače "nahrané" a neopraví to sebelepší update firmware.
TVIX se mi jevil jako celkově výrazně vyladěnější a pro mne vhodnější - nechci se v tom pořád vrtat, pořád honit nové verze firmware, chci to jen zapnout, vybrat film a dívat se. Bohužel jeho cena je podle mého neúměrná tomu, co poskytuje a navíc i on se semtam potýká s problémy. V Popcorn jsem ztratil důvěru po neblahé zkušenosti a eGreat je asi totéž v bledě modrém (za stejnou cenu). Pokud by Popcorn skutečně bezproblémově fungoval, tak by to ale za cenu cca 5500,- byla bomba. Takhle bohužel...

3. Přehrávat film z PC.

Tato možnost skýtá ještě řadu variant: Je možno použít běžné domácí PC (a poslouchat řev větráků, nemluvě o vysokém příkonu a často i o problematickém uložení objemného počítače poblíž televize), video pouštět z notebooku (což ale není typicky obyvákové vybavení, nemluvě o nutnosti ho otevírat, zavírat, přenášet...) nebo si postavit speciální k přehrávaní určené PC - Home Theatre PC (HTPC).

O této možnosti jsem uvažoval hned od začítku. Ale nebyla mi příliš symptická. Nemyslel jsem si, že PC je příliš vhodnou platformou pro "obyvákové" zařízení, které by mělo být tiché, úsporné, solidně vypadající a především _snadné_k_obsluze_. Bohužel tristní zkušenosti se specializovanými přehrávači mne přesvědčily o tom, že neexistuje optimální snadné řešení a nakonec jsem zvolil tuto variantu - postavil jsem si "HTPC", přesněji řečeno slabší PC jen k přehrávání videa.
Nejdřív jsem ale musel vyřešit několik problémů.

Tak především, na internetu se bez problému dočtete o různých konfiguracích vhodných k HTPC, dokonce narazíte i na přímo prodávané sestavy. Je možné si vybrat z přehršle základních desek, procesorů, disků, pamětí. Prostě jako u jakékoliv jiné stavby PC. Bohužel limitovaný je už výběr skříní. Aby to dobře vypadalo, mohlo se to posadit pod televizi jako normální přehrávač, tak to musí být speciální desktopová skříň. A ty nejsou levné. Bohužel já jsem navíc měl i požadavek, aby to nebylo ani moc velké ("Co je malé, to je hezké."). A obvyklé "multimediální" HTPC skříně mají velikost asi jako normální receivry. Ve všech směrech. Tedy poměrně velké bedny. Takovéto skříně stojí někde kolem pěti tísíc. Tedy docela hodně.
Já jsem šel výrazně levnější cestou a koupil jsem tento (čínský?) case. Není to nic moc, ale je to levné. A nevypadá to špatně. I když, co si budeme povídat, je to celé laciný plast. Ale aspoň to vypadá nenápadně a je to malé. Menší, který by byl na skladě k mání za podobnou cenu, jsem nenašel. Má to vpředu otvor na DVD mechaniku. Ten je ale kryt dlouhými plastovými padacími dvířky, které drží jen na dvou magnetkách. Vlastně spíše nedrží. Navíc při otevření to udělá takový ten legrační zvuk klinggggg - protože jsou právě padací. A to se hrozně líbí mé mladší dceří (18 měsíců), takže si s nima pořád hraje...

Dovnitř skříně se vleze jen MicroATX deska. Nakonec jsem koupil Gigabyte s integrovanou Intel grafikou. Tu ale nepoužívám. Samozřejmě. Protože by na přehrávání 1080p videí nestačila. Místo ní tam mám ATI Radeon 4350 s pasívním chladičem za tisícovku. Je to na dnešní poměry šunka, ale na videa stačí naprosto v pohodě. Navíc má integrovanou zvukovku, takže mi po HDMI 1.3 kabelu teče do televize rovnou i zvuk. A vlastně by stačila i na nějaké starší 3D hry (GTA San Andreas?).

Procesor jsem tam dal přehnaně silný: Core 2 Duo na 2.6 GHz. Zbytečnost pro přehrávání videa. Bohužel jsem v nabídce internetového obchodu už pomalejší a levnejší Core 2 Duo nenašel. A do jiného staršího Intelu už jsem přece jen nechtěl jít. Takže procesor v důsledku byl tou nejdražší komponentou. Přibližně 3000,-.

Paměť 2GB v jednom DIMMu. Na menší paměti se nijak výrazně neušetří, takže tady nebylo co řešit.

Jako HDD tam nakonec přistál jakýsi Western Digital 640GB s 5400 otáčkami. Vyšší otáčky se mi zdály zbytečný luxus - bootování OS to výrazně neurychlí, jenom se to potencionálně víc zahřívá a dělá vyšší hluk. Zvažoval jsem větší disk, ale 1T nebylo právě na skladě a navíc byl i výrazně dražší. Navíc si myslím, že těch 640GB mi nějaký ten pátek vydrží.

Jako zdroj jsem zvolil malý MicroATX Fortron 300W za cca 900,-.

Jako finanční strop jsem si stanovil cenu TVIXu 6500A. Tedy přibližně 12 tisíc. Šlo o psychologickou hranici: Říkal jsem si, že toto je cena, za kterou bych byl schopen pořídit jiné použitelné zažízení, ale PC za tuto cenu bude univerzálnější, rozšiřitelnější a (snad) bezproblémovější.

Do této ceny se mi pak ještě v pohodě vlezla kombinovaná Bluray/HDDVD/DVD/CD mechanika (DVD/CD vypalovačka) od LG a dálkový ovladač firmy Trust. Tento. Je to sice docela šunt, ale aspoň relativně levný šunt. Nevzhledný, malá gumová tlačítka, celkově velmi "old-school", ale hlavně funguje. Nebyl jsem si totiž jistý jeho funkčností (stejně jako u jiných IR ovladačů pro Windows Vista), tak jsem si řekl, že aspoň koupím něco levného, ať mi pak není líto, když to nebude fungovat.

Smontovat všechno to železo pak bylo velmi snadné. Mnohem složitější však byla volba operačního systému a přehrávače.
Na všemožných fórech se dočtete jaký hardware zvolit, ale jen s obtížemi se dozvíte, jaký zvolit programové vybavení.

Problém je v tom, že jsem měl tato naprosto jasná kriteria:
1. Musí to rychle bootovat.
2. Musí to vypadat jako profesionální přehrávač. Tedy nesmí to obtěžovat nějakými okny, logováním, pracným spouštěním a podobně.
3. Musí to přehrát vše (když už je to PC!): AVI s všemožnými kodeky, WMV, MOV, MKV, MP3 a já nevím co ještě. Ale i DVD a Bluray disky!
4. MUSÍ SE TO OVLÁDAT VÝHRADNĚ DÁLKOVÝM OVLADAČEM!

A hlavně body 3 a 4 zásadním způsobem omezují výběr operačního systému a přehrávače.

Tak především: Pakliže chci, aby se na optické mechanice přehrávaly Bluray disky, mám k dispozici v současnosti jen dva softwareové přehrávače: WinDVD a PowerDVD (no existuje ještě třetí, ale na jeho název si teď nevzpomenu). A oba jsou jen pro Windows! Takže na Linux můžu hned zkraje zapomenout.

Bylo mi jasné, že nebudu moct kvůli čtvrtému požadavku použít jen tak libovolný přehrávač. Media Player Classic je sice fajn a přehraje cokoliv, ale rozhodně není uzpůsobený pro ovládaní dálkovým ovladačem na plasmové televizi z pohodlí gauče. Tenhle program vyžaduje mít po ruce klávesnici a myš. A to se mi nelíbí.
Obdobně na tom jsou různé další přehrávače: VLC , BSPlayer, GOM Player, Zoom Player, atd. atd.

Záhy se ukázalo, že budu muset používat nějaké to "media centrum", které má ovládání uzpůsobeno mým potřebám.

Asi první volbou bylo automaticky Windows Media Center přímo od Microsoftu (když už jsem tam musel dát Windows). Problém je v tom, že verze pro XP je údajně poněkud nepovedená a až s verzí pro Visty jsou uživatelé jakžtakž spokojení. Bohužel WMC mají problém s přehrávaním některých formátů - u určitých kodeků nejde posun, jiné pro jistotu nejsou podporované pro jistotu vůbec. Údajně se to dá obejít různými externími pluginy. Nemám však Visty příliš v oblibě a zdájí se mi přece jen příliš velké na to, aby sloužily jen jako pouhý přehrávač. No a moje nedůvěra v Microsoft obecně mě přinutila podívat se raději někdě jinde.

Velké naděje jsem vkládal do open-source projektu Xbox Media Center. Nainstaloval jsem ho, zprovoznil jsem dálkové ovládání a začal se dívat na videa. Bohužel jsem taky zjistil, že přez všechnu snahu v nastavení programu jsem nebyl schopen docílit zcela plynulého přehrávání. Nebylo to sice nic strašného, ale když jsem totéž video přehrával v GOM Playeru nebo v Media Player Classic, byly viditelně plynulejší. A to mne štvalo.
Navíc má XBMC problém v tom, že se jedná o multiplatformní projekt (pro Xbox, Windows, Linux a Mac) a rendering se děje jen přez OpenGL a nevyužívají se DirectShow filtry (XBMC vnitřně používá linuxový MPlayer), natož hardwareova akcelerace videa ve Windows. Vzhledem k tomu, že jsem už tedy měl nainstalované Windows XP, spíše jsem preferoval, aby přehrávač, na který se budu stále dívat, využíval tuto platformu naplno - i když nejsem žádný miláček Windowsů.

A tak jsem se poohlídnul po něčem jiném. Naštěstí jsem nemusel jít příliš daleko. Před lety se totiž z původního týmu XBMC odtrhlo několik lidí, kteří se rozhodli udělat media centrum výhradně pro Windows. Jejich open-source produkt se jmenuje Media Portal. A já musím říct, že jsem po jeho nainstalování zatím spokojen. I když i zde bylo několik problémů.
Tak především drobným nedostatkem MediaPortalu je to, že je trochu pomalejší než XBMC. Není to sice nic výrazného, ale po čestvém přechodu z XBMC jsem to poznal. Další nevýhodou je pomalejší nabíhání (inicializace je celkem dlouhá, až otravná) a snad i subjektivně horší přednastavený vzhled. Ten se dá ale změnit.
Horší ale je, že drtivá většina všech nastavení se děje skrz externí program Configuration.exe, který se dá ovládat pouze myší. Když tedy chci něco změnit v nastavení, musím si připojit myš a klávesnici. Naštěstí četnost těchto změn se stále zmenšuje a časem už asi v nastaveni nebudu muset nic měnit.

Skvělou vlastnosti MediaPortalu je ale to, že dokáže detekovat frame-rate přehrávaného videa a případně změnit obnovovací frekvenci televize. Umí to interně sám, ale já jsem si tuto vlastnost později trochu vylepšil. MediaPortal totiž umožňuje zavolat pro změnu libovolný externí program a předat mu zadané parametry. A tak jsem si udělal malou utilitku, který ve velkém okně velkým písmem zobrazí všechny dostupné frekvence a umožní pomocí dálkového ovladače jednoduše zvolit libovolnou žádanou frekvenci a tu nastavit.
Tento zásah byl bohužel nutný, protože jsem se už setkal s videi, které mixovaly 24fps video stopu s 25fps audio stopou. Při automatickém přepnutí televize do 24Hz bohužel docházelo k desynchronizaci obrazu a zvuku. Touto svojí utilitkou tomu můžu zabránit a pro problematická videa zvolit vhodnější frekvenci 50Hz.





Jaký je tedy můj závěr?

Postavené PC používám asi tři týdny. Zatím má toto řešení jen tyto nevýhody a mouchy:

1. Relativně pomalý boot. Po vyhození z Windows XP SP3 všeho, o čem jsem věděl (a troufnul si), jsem se dostal k době bootování někde mezi 40 až 50 sekundami. Je to nepříjemné, když u toho člověk má stát. Ale stačí to na odskočení si na záchod ;-)

2. Vzhled silně závisí na zakoupené bedně. A ty hezké hliníkové stojí někde od 6 tisíc výš.

3. Když si člověk nepohraje s chlazením a s nainstalovanými větráky, tak to dělá hluk. Ne vysoký, ale jde to slyšet. Na procáku ale mám jen prostý boxovaný chladič!

4. Člověk si to musí smontovat a pak celkem pracně nakonfigurovat. Prostě to nejde jen rozbalit, zapnout a používat.

A výhody?

1. Vzhledem k výkonu, rozšiřitelnosti a schopnosti přehrát cokoliv, to je levné! Za cca 12 tisíc (ale cena by šla rozhodně stlačit ještě dolů!) s velkou rezervou přehraju cokoliv ve full HD, včetně bluray disků.

2. Můžu si to nakonfigurovat jak potřebuju - když si ale samozřejmě najdu volný čas ;-)

3. Nejsem limitován tím, co mi jednorázově dodá výrobce specializovaného zařízení. Na HTPC můžu mít libovolný přehrávač, libovolné kodeky. Též aktualizace softwaru je výrazně rychlejší a kvalitnější.

4. Jelikož je to PC, tak na tom můžu dělat i jiné věci než jen koukat na videa a poslouchat hudbu. Teda pakliže bych skutečně chtěl. Jakožto momentálně nechci a ani jsem to nezamýšlel. Ale... prostě je možno na tom hrát hry (podle výkony gfx karty), internetovat...

Zatím bych HTPC ohodnotil osmi Oscary z desíti ;-)